V roce 1886 se český génius Jára Cimrman snažil o reformu zastaralého haličského školství. Některé jeho objevy (např. Cimrmanova šesterka a futurismus) jsou široké čtenářské veřejnosti dávno známy. Zatím utajen však zůstal fakt , že Cimrman je i vynálezcem spreadsheetu. A není divu. Některé nadnárodní monopoly vyvinuly mnoho úsilí, aby tuto skutečnost co nejdéle ututlaly. Ale historická pravda se umlčet nedá.

V rámci reforem školství zavedl Cimrman i nové označení tříd. Klasické číslování I., II., III. atd. zavrh jako zastaralé. Navrhl číslovat třídy arabskou číslicí a posledním dvojčíslím letopočtu. Výhodou bylo ušetření kolonky "Školní rok" na deskách sešitů. Jak ale označit prvňáky, kteří na začátku školního roku písmena neznají, a na konci již ano. Cimrmanovi bylo jasné, že musí zvolit kombinaci znaků, která by těmto dvěma podmínkám vyhovola. Prvňáky označil symbolem XT. První znak "X" byl zkratkou značky "XXX", kterou se podepisovala drtivá část tehdejší haličské populace. Znak "T" byl zvolen jako začátek slova třída. Cimrmanova obecná čtyřtřídka tedy měla v roce 1886 třídy XT, 286, 386 a 486.

Podstatou Cimrmanova futurismu byla výuka žáků v oborech, které budou v budoucnu k životu potřebovat. Je známé, že absolventi Cimrmanovy školy uměli telefonovat mnohem dříve, než byl první telefon v zaostalé Haliči vůbec instalován. Podobně postupoval Cimrman i v hodinách matematiky. Zadával žákům složité úlohy z oboru peněžnictví, aby budoucí pastevce a vozky nezaskočily takové maličkosti jako Dow-Jonesův index nebo diskontní sazba. A zde Cimrman narazil na zaostalé učební pomůcky starého mocnářství. Kalamář, papír a husí pero už nepostačovaly na složitější výpočty, které řešily např. kolísání úrokových sazeb nebo změny daňových základů. Při velké rychlosti výpočtů často docházelo k chybám, a to znamenalo škrtání, přepisování a někdy i kaňoury. Záznamové médium se stávalo nepřehledným. Cimrman pro své žáky navrhl tabulník (složenina slov tabulkový pomocník). Díky této vynikající pomůcce obsadili žáci jeho školy na c. k. matematické olympiádě všechna bodovaná místa a své největší konkurenty porazili o dvojciferný sčítanec.

Tabulník byla dřevěná deska natřená tabulovou barvou a orámovaná dřevěnou dubovou lištou, ke které byl přivázán klůcek na mazání záznamu. Na tabulník se psalo obyčejnou křídou nebo barevným jílem. Vzdáleně tabulník připomínal školní tabulku, se kterou chodila za školu kouřit do stohu už babička Boženy Němcové. Novinkou ale byla nápovědna, vyrytá do dubové lišty. Vedle malé a velké násobilky tu byly i nejrůznější matematické vzorce. Možností bylo nepřeberně, neboť lišty se daly jednoduše demontovat a vyměnit. Žák tak mohl mít po ruce vždy aktuální nápovědu. Další novinkou byly tři červené linky, které rozdělovaly plochu tabulníku na šest nestejně velkých oken. Žák tak mohl pracovat současně až na šesti úlohách, pokud to stíhal.

Zde udělal Jára Cimrman zajímavý objev. Zatímco ve třídě XT dokázali žáci využít sotva jedno okno tabulníku, ve třídě 286 již zvládali matematickou úlohu i diktát ve dvou oknech současně. Ovšem nejlepší výsledky naměřil Cimrman ve třídě 486, kde byly uspokojivě vyřešeny i výpočty s plovoucí desetinnou čárkou. Dokonce se zde využívalo i sdílení dat mezi jednotlivými úlohami v různých oknech. Ani zde se Cimrmanův vývoj nezastavil a zanedlouho byly tabulníky využívány v síti, ve které probíhala výměna dat duplexní akusticko-optickou metodou. Tato výměna dat však byla někdy na škodu, např. v matematických kompozicích. Tyto případy musel Cimrman kázeňsky řešit dnes zastaralou metodou trestání učitele učitelem.

Cimrmanovi se nová pomůcka velmi osvědčila, a proto se ji snažil pod obchodním názvem Loto (Lehce Ovladatelný Tabulník Obecný) prodat na americkém trhu. Zaslal několik exemlářů svému vlivnému příteli z Wall Streetu, cukráři Kulikowskému, aby při prodeji indiánků v tamních obchodních kruzích našel vhodného kupce. Mezitím se zastaralé haličské školství, jak uštknuto hadem, vzepřelo radikálním Cimrmanovým reformám. Po návštěvě OŠI (okresního školního inspektora) skončily tabulníky v kamnech a Cimrman na dlažbě. V této době dostává náš génius z USA zdrcující zprávu. Tabulníky byly Kulikowskému ukradeny! Pátrání detektivů končí ve slepých uličkách a podplacení svědci temně mlčí. Nad celým případem se uzavřela voda. Po téměř sto letech však vyplaval původní Cimrmanův vynález opět na světlo pozornosti. Sice pod zkomoleným názvem a přizpůsoben moderní technice, ale Cimrmanova myšlenka je v něm nesmazatelně vyryta. Dnes už se můžeme pouze domnívat, kdo stál za tajemnou krádeží v cukrárně pana Kulikowského. Ale pokud zloději doufali, že svět na Cimrmanův spreadsheet Loto zapomene, pak se přepočítali. Svět možná už zapomněl, ale národ slavného génia nezapomene nikdy!

Tuto zprávu nám zaslal náš americký agent 1-2-3.