Bubeník zaspal, a tak se triumfální úder tympánů ozval až  dva
takty potom, co orchestr  dokončil fenomenální crescendo. I  tak
ale sál zaplavila bouřlivá vlna  potlesku. Světla v sále  pomalu
pohasínají a jen jediný bodový reflektor směřuje na oponu. Ta se
pomalu poodhrnuje a na pódium vstupuje konferenciér.

  "Dobrý večer, dámy a pánové (potlesk), děkuji (potlesk) děkuji
(ještě větší  potlesk). Dobrý  večer. Jak  všichni určitě  dobře
víte  (potlesk),  vyvrcholením   našeho   dnešního   show   bude
představení někoho, na  koho  už  všichni  netrpělivě  a  dlouho
čekáme (potlesk). Ano, správně, někdo,  kdo  už  mezi  námi  měl
dávno být (vlna  souhlasu). Někdo,  kdo nám  dodá to,  na co  už
všichni dlouho čekáme. Slyšíte? Slyšíte? Slyšíte to burácení, tu
ozvěnu hromu, ten  dusot, ten monumentální  krok, při kterém  se
zdi otřásají v samých základech? Ano přátelé, už se blíží.  Není
to nikdo jiný než samotný největší, nejslavnější,  monumentální,
obrovský,   gigantický,   ďábelský,   fenomenální,   monstrózní,
démonický,  absorbující   a   devastující...pan   Kvejk"   (vlna
šílenství, potlesku  a  skandování).  Když  po  deseti  minutách
šílenství  v  sále  utichá,  konferenciér  se  zářícím   úsměvem
pokračuje.

  "Dovolte mi, dámy a pánové (potlesk), abych využil chvíle, než
se hvězda dnešního večera dostaví na scénu (slyšíte to  dunění?)
a zrekapituloval vám něco  z  jeho  minulosti.  Jistě,  není  to
jediná hvězda na našem  nebi. Byly  i jiné.  Pan Wolf  Einstein,
který byl hostem naší show před  skoro deseti lety, by vám  mohl
vyprávět. Anebo doktor D.Oom, donedávna naše hvězda číslo jedna.
Ano,  ti  všichni  budou  zastíněni  tím,  koho  dnes   uvidíte.
Proslýchá se dokonce,  že Kvejk  předstihuje D.Ooma  o tolik,  o
kolik převyšoval D.Oom Wolfa Einsteina. Ano, tolik se máme na co
těšit. Někteří z vás jsou  možná  zklamáni  tím,  že  pan  Kvejk
přichází až dnes, když už jsme o něm slyšeli více než před dvěma
lety. Ale zdržení není samoúčelné - pan Kvejk na sobě  pracoval,
aby tak před vás mohl předstoupit  ve své plné kráse a s  plnou,
vpravdě hromovou silou (potlesk). Za tu dobu Kvejk zcela  změnil
svůj image. Ze starověkého,  vikingsky laděného boha s  kladivem
(ano, to měl být jeho  původní obleček)  se z  něj stal  moderní
cestovatel v čase a neohrožený  bojovník proti všemu zlému.  Ale
nebudeme prozrazovat  příliš,  dovolte  mi  teď,  abych  ukončil
očekávání a  pozval  mezi  nás  rodící  se  legendu,  obrovskou,
zářivou a  gigantickou bytost,  která zastíní  všechno, co  bylo
doposavad vytvořeno.  Slyšíte? Dunění  už vrcholí,  celý sál  se
otřásá, Kvejk přichází..." Trumpetisté si skoro vydýchají  plíce
a vyseknou tu nejskvělejší fanfáru,  kterou kdy svět slyšel.  Na
jevišti se objevuje menší  postavička oděná do zlatem  zdobeného
roucha,  okolo  ní  se  vlní  tajemné  stíny  a  oči  jí  planou
vzrušením. Konferenciéra na chvíli  pohltí horko  a zaplaví  jej
panika, ale potom se vrátí rutina a zkušenost. S širokým úsměvem
se otočí k divákům a z plných plic vykřikne "Kvejk je tady!".

  Pan Kvejk sebevědomě dojde do středu jeviště a hlubokým hlasem
promluví k obecenstvu:"Jsem tady.  Jásejte, radujte se,  veselte
se, bojte se mě,  protože já jsem ten,  na koho jste čekali,  já
jsem ten největší, nejlepší,  nejslavnější a  dokonalý. Já  jsem
váš  smysl  života"   (sporadický  potlesk   ze  zadních   řad).
Konferenciér  cítí,  že  se  mu  situace  začíná  vymykat   zpod
kontroly. "Výborně, výborně,  bravo! Ano, to  je on, ten  velký,
ten obrovský, ten skvělý!  To je ono.  Pane Kvejku, řekněte  nám
všem něco o sobě. Proč jsme  na vás tak dlouho čekali, jak  jste
na sobě pracoval? Co nám  přinesete  nového,  co  ojedinělého  a
skvělého jste si  pro nás  přichystal?" Pan  Kvejk se  nechápavě
otáčí na konferenciéra "Já jsem Kvejk! Já, já jsem ten Kvejk, na
kterého jste  čekali!".  "Jistě,"  potí  se  konferenciér,  "ale
diváci čekají, že nám  o sobě  něco, tak  jako řeknete,  že...,"
očividně ztrácí půdu pod nohama.

  "Tak já vám  to  teda  řeknu,"  začíná  konečně  Kvejk.  "Jsem
dokonalý, jsem báječný a úžasný. Jenom se na mě podívejte, copak
nevidíte, kolik jsem si se  sebou dal práce? Jsem dokonalý;  mám
fenomenální  trojrozměrné  prostředí,  mám  polygonové  příšery,
běhám ve všech možných  rozlišeních, mám dokonale  propracovanou
technologii  světla  a  stínu,   mám   temnou   atmosféru,   mám
dvouhlavňovou brokovnici a  NASTŘELOVAČKU  HŘEBÍKŮ!!!,"  přidává
Kvejk na důrazu, když si  všimne, že  mu nikdo  v sále  nevěnuje
nijak velkou pozornost. "Er, a o  kolik  se  přesně  vy  ve  své
fenomenalitě lišíte od vašich  příbuzných,  jmenovitě  třeba  od
pana D.Ooma?," zachraňuje konferenciér  zbytky  pevné  půdy  pod
nohama? "Jak  to myslíte,  lišíte," ztrácí  i Kvejk  sebedůvěru,
"copak  to  nevidíte  na  první  pohled?  Nevidíte  ty  textury?
Nevidíte ten design? Nevidíte mě? Samozřejmě, že jsem v podstatě
ÚPLNĚ STEJNÝ, ale zároveň o tolik lepší, že to přece musí  každý
vidět, ne?".

  Konferenciér se vzdává své role  a  začíná  být  útočný.  "No,
víte, nečekali jsme,  že budete ÚPLNĚ  stejný jenom s  dokonalým
zpracováním (to vám nikdo v žádném případě neupírá). Čekali jsme
něco nového (třeba to, co  jste  sliboval  na  počátku),  čekali
jsme, že si s vaším  příběhem někdo  dá trochu  více práce  (zlý
nepřítel krycím jménem Quake chce  zničit  svět  a  vy  mu  máte
zabránit), čekali jsme alespoň NĚJAKÉ nové nápady, třeba  trochu
originální zbraně, trochu  originální  mise,  trochu  originální
nepřátele. Z toho,  co jsme  nikdy neviděli  máte jenom  pitomou
nastřelovačku hřebíků a granátomet. Máte sice pěkně propracované
potvory, ale to je všechno.  Na tohle jsme  čekali? Co si  vůbec
myslíte, že jste?  Myslíte,  že  obyčejná  střílečka  s  nulovým
nápadem dneska stačí? Podívejte se okolo sebe. Vždyť vy  nejenom
že  nejste  lepší  než  D.Oom,   ale  zábavou  se  ani   zdaleka
nevyrovnáte Vévodovi Nukem (3D), o Term Inatorovi nemluvím a  co
teprve D. Arkforces Druhý. To jsou nápady, to je originalita, to
je něco nového. Co tady vlastně chcete?"

  "Ale já jsem  přece Kvejk,"  postavička na  jevišti se  začíná
ještě více zmenšovat a objevují se jí slzičky. "Já jsem temný  a
ďábelský  Kvejk!"  Konferenciér  toho  začíná  mít  právě  dost.
"Nesmysl, tohle  platilo v  D.Oomu. Dneska  už pár  ukřižovaných
mrtvolek nikoho nepoplaší.  Ani tohle  vám moc  nejde. Víte,  co
jste? Ne, nejste špatný  chlapík, jste  docela dobrá  střílečka,
ale to je všechno. Nic nového, nic převratného a nic úžasného ve
vás není. Všechno je to jenom nafouknutá bublina a stín  předků.
Je mi z vás špatně. Jste tak arogantní a tak namyšlený, že  jste
se ani nenamáhal s  něčím  přijít.  Myslíte,  že  si  to  můžete
dovolit, protože na vás každý dá, ale tady vám štěstí nepokvete.
Jděte odkud jste přišel!" Sál, rozladěný z celého vystoupení teď
vstává a odměňuje konferenciéra bouřlivým potleskem. Bravo.

  Když  všichni  odešli,  světla  pohasla  a  na  pódiu  zůstává
opuštěná postavička. Oči už jí neplanou  a zlato na oděvu už  se
netřpytí. Pan Kvejk se nechápavě  dívá na prázdné řady a  pláče.
Vždyť já jsem přece  Kvejk. Mě všichni  musí zbožňovat, mě  musí
milovat. Kvejk.  Copak nejsem  báječný? Copak  to nikdo  nevidí?
Kvejk. Copak mě nemá nikdo rád? Kvejk, kvejk, kvejk...

  Jan Eisler


-----------------------------------
Plný název .................. Quake

Výrobce ................ iD Software
Distributor ............ iD Software

Počítač ........................ PC
Systém ..................... MS-DOS
Nosič ...................... CD-ROM

Hodnocení .................... 7/10
-----------------------------------

<< Zpět do textíků