Konec monopolu

Šel jsem na přednášku o historii počítačů. Cestou se mě asi dvacet holek pokoušelo sbalit. Ignoroval jsem je jako vždy. Na přednášce jsem si sedl s jedním ze svých kámošů, který se jmenoval /bin/sh . Kdysi měl nějaký jméno z dvacátýho století, snad Petr nebo Pavel, už nevím, ale změnil si ho v době, kdy se rozhodl stejně jako mnozí další mít reálná jména podle svých internetových přezdívek. Na matričním úřadě mu, po zkušenostech s Velkou Stávkou Programátorů A Systémáků ve čtyřicátém roce, jméno pocházející z UNIXu raději povolili, protože i oni byli závislí na svém "digitálním nervovém systému" (on ten Bill Gates, hlavní windowsák z konce minulýho století, nebyl zas tak úplně blbej - alespoň vymyslel tento celkem přiléhavej termín). "Ty, Bine, co se bude brát dneska?" "Počátky Internetu v českých zemích." Přednášející už začal mluvit:

"Hlavní rozmach Internetu v českých zemích započal s pádem monopolu Telecomu krátce po přelomu tisíciletí. Jako monopolní poskytovatel telefonního spojení si tato firma mohla diktovat takřka libovolné ceny a podmínky ..." "Hmm...to je vždycky smůla, když je jedinej poskytovatel něčeho, co hodně chceš. Pak využívá situace, navymýšlí si spoustu podmínek. Hraje si s tebou." filosofoval Bin. Správně bych jeho jméno měl psát vždycky neproporcionálním písmem, protože tak se on jmenuje, ale vždyť je to jedno ...

"Hele, jak ti frčí ten novej VRML+ prohlížeč?" zeptal jsem se Bina. "Je to úplně senzační, ta realističnost, to musíš vidět! Mám to u sebe na webu." "Sqělý, doma si to stáhnu!" zaradoval jsem se. "Už se zase po tobě sháněla taková ta holka s těma zelenýma šatama. Mám ji dát tvýho mejla?" "To teda rozhodně ne. Už tak mám skoro přeplněnej mejlbox. Teď jsem si vzpomněl...konec dvacátýho století, o kterým je tento přednes...v té době ještě kluci usilovali o holky. Proč to dělali?" "V tý době asi mělo lidstvo úplně jinou mentalitu, co já vím..." "Ale né, za tím je určitě něco jinýho...Pouvažuju o tom hned potom co zkusím ten tvůj novej prohlížeč. Už se na něj těším."

Doma jsem okamžitě nastartoval svou linuxovou mašinku. Podíval jsem se na maily ...jen asi deset ženskejch s jednoznačným záměrem se mnou chodit, nic důležitýho. Okamžitě jsem si od Bina stáhl prohlížeč a chystal se ho vyzkoušet. Na tom konci dvacátýho století byli lidi asi hodně divný. Nejenže chlapi balili ženský (absurdní představa), ale taky jejich pojetí virtuální reality. Dělali nějaký debilní přilby, nepohodlný obleky na celý tělo a podobný nechuťárny. S myšlenkou na tu podivnou dobu jsem si zapojil VR+ interfejs na mozkový vstupy. Objevil jsem se na vrcholku Mount Everest ve sněhové vánici. Zima mi samozřejmě nebyla, protože jsem měl tu tapetku perfektně nastavenou. S tímto novým softem, na jehož vývoji se podílel Bin, se mi opravdu zdálo, že jsou virtuální Himaláje o něco hezčí, ale největší pokrok byl prý ve hmatový a čichový oblasti. Otevřel jsem adresář s holčičkama a zadal LOAD.

VRML+ sexual extensions v3.54 loading.....
Content-type: sex/plain
Encoding: compressed virtual female essence version 1.4142
Intercourse-type: heterosexual


begin female code block
12FBC001289374AAAF1638293E637C5984B7839403A8782B8348384C89329
38238E8943403793293434934A823278B3723293C32743923929492942945
....

Po hodince jsem vypnul holčičku. Jako vždycky mě to naplnilo pocitem euforie a mírná rozmrzelost, kterou jsem od rána pociťoval, zmizela. Jak někdo bez VR sexu může žít? Chlapi z minulýho století. Vzpomněl jsem si na ně. Taky byli biologicky nastavený tak, že se jim bez sexu žilo hodně špatně a smutně. VR+ však tehdy ještě neexistovala, takže byly odkázaný na ... na ...reálný ženský. Pouze a jenom na ně! Sex byl něco, co muži chtěli, ženy měly a rozhodovaly, zda ho poskytnou či ne. Žádná rovnoprávost! Žádná demokracie! Tu mi na mysli vytanula slova, která pronesl dnes dopoledne /bin/sh v souvislosti s firmou Telecom:

"Hmm...to je vždycky smůla, když je jedinej poskytovatel něčeho, co hodně chceš. Pak využívá situace, navymýšlí si spoustu podmínek. Hraje si s tebou."

Brr, fuj, to byla doba!

<< Zpět do textíků