Bubeník zaspal, a tak se triumfální úder tympánů ozval až dva
takty potom, co orchestr dokončil fenomenální crescendo. I tak
ale sál zaplavila bouřlivá vlna potlesku. Světla v sále pomalu
pohasínají a jen jediný bodový reflektor směřuje na oponu. Ta se
pomalu poodhrnuje a na pódium vstupuje konferenciér.
"Dobrý večer, dámy a pánové (potlesk), děkuji (potlesk) děkuji
(ještě větší potlesk). Dobrý večer. Jak všichni určitě dobře
víte (potlesk), vyvrcholením našeho dnešního show bude
představení někoho, na koho už všichni netrpělivě a dlouho
čekáme (potlesk). Ano, správně, někdo, kdo už mezi námi měl
dávno být (vlna souhlasu). Někdo, kdo nám dodá to, na co už
všichni dlouho čekáme. Slyšíte? Slyšíte? Slyšíte to burácení, tu
ozvěnu hromu, ten dusot, ten monumentální krok, při kterém se
zdi otřásají v samých základech? Ano přátelé, už se blíží. Není
to nikdo jiný než samotný největší, nejslavnější, monumentální,
obrovský, gigantický, ďábelský, fenomenální, monstrózní,
démonický, absorbující a devastující...pan Kvejk" (vlna
šílenství, potlesku a skandování). Když po deseti minutách
šílenství v sále utichá, konferenciér se zářícím úsměvem
pokračuje.
"Dovolte mi, dámy a pánové (potlesk), abych využil chvíle, než
se hvězda dnešního večera dostaví na scénu (slyšíte to dunění?)
a zrekapituloval vám něco z jeho minulosti. Jistě, není to
jediná hvězda na našem nebi. Byly i jiné. Pan Wolf Einstein,
který byl hostem naší show před skoro deseti lety, by vám mohl
vyprávět. Anebo doktor D.Oom, donedávna naše hvězda číslo jedna.
Ano, ti všichni budou zastíněni tím, koho dnes uvidíte.
Proslýchá se dokonce, že Kvejk předstihuje D.Ooma o tolik, o
kolik převyšoval D.Oom Wolfa Einsteina. Ano, tolik se máme na co
těšit. Někteří z vás jsou možná zklamáni tím, že pan Kvejk
přichází až dnes, když už jsme o něm slyšeli více než před dvěma
lety. Ale zdržení není samoúčelné - pan Kvejk na sobě pracoval,
aby tak před vás mohl předstoupit ve své plné kráse a s plnou,
vpravdě hromovou silou (potlesk). Za tu dobu Kvejk zcela změnil
svůj image. Ze starověkého, vikingsky laděného boha s kladivem
(ano, to měl být jeho původní obleček) se z něj stal moderní
cestovatel v čase a neohrožený bojovník proti všemu zlému. Ale
nebudeme prozrazovat příliš, dovolte mi teď, abych ukončil
očekávání a pozval mezi nás rodící se legendu, obrovskou,
zářivou a gigantickou bytost, která zastíní všechno, co bylo
doposavad vytvořeno. Slyšíte? Dunění už vrcholí, celý sál se
otřásá, Kvejk přichází..." Trumpetisté si skoro vydýchají plíce
a vyseknou tu nejskvělejší fanfáru, kterou kdy svět slyšel. Na
jevišti se objevuje menší postavička oděná do zlatem zdobeného
roucha, okolo ní se vlní tajemné stíny a oči jí planou
vzrušením. Konferenciéra na chvíli pohltí horko a zaplaví jej
panika, ale potom se vrátí rutina a zkušenost. S širokým úsměvem
se otočí k divákům a z plných plic vykřikne "Kvejk je tady!".
Pan Kvejk sebevědomě dojde do středu jeviště a hlubokým hlasem
promluví k obecenstvu:"Jsem tady. Jásejte, radujte se, veselte
se, bojte se mě, protože já jsem ten, na koho jste čekali, já
jsem ten největší, nejlepší, nejslavnější a dokonalý. Já jsem
váš smysl života" (sporadický potlesk ze zadních řad).
Konferenciér cítí, že se mu situace začíná vymykat zpod
kontroly. "Výborně, výborně, bravo! Ano, to je on, ten velký,
ten obrovský, ten skvělý! To je ono. Pane Kvejku, řekněte nám
všem něco o sobě. Proč jsme na vás tak dlouho čekali, jak jste
na sobě pracoval? Co nám přinesete nového, co ojedinělého a
skvělého jste si pro nás přichystal?" Pan Kvejk se nechápavě
otáčí na konferenciéra "Já jsem Kvejk! Já, já jsem ten Kvejk, na
kterého jste čekali!". "Jistě," potí se konferenciér, "ale
diváci čekají, že nám o sobě něco, tak jako řeknete, že...,"
očividně ztrácí půdu pod nohama.
"Tak já vám to teda řeknu," začíná konečně Kvejk. "Jsem
dokonalý, jsem báječný a úžasný. Jenom se na mě podívejte, copak
nevidíte, kolik jsem si se sebou dal práce? Jsem dokonalý; mám
fenomenální trojrozměrné prostředí, mám polygonové příšery,
běhám ve všech možných rozlišeních, mám dokonale propracovanou
technologii světla a stínu, mám temnou atmosféru, mám
dvouhlavňovou brokovnici a NASTŘELOVAČKU HŘEBÍKŮ!!!," přidává
Kvejk na důrazu, když si všimne, že mu nikdo v sále nevěnuje
nijak velkou pozornost. "Er, a o kolik se přesně vy ve své
fenomenalitě lišíte od vašich příbuzných, jmenovitě třeba od
pana D.Ooma?," zachraňuje konferenciér zbytky pevné půdy pod
nohama? "Jak to myslíte, lišíte," ztrácí i Kvejk sebedůvěru,
"copak to nevidíte na první pohled? Nevidíte ty textury?
Nevidíte ten design? Nevidíte mě? Samozřejmě, že jsem v podstatě
ÚPLNĚ STEJNÝ, ale zároveň o tolik lepší, že to přece musí každý
vidět, ne?".
Konferenciér se vzdává své role a začíná být útočný. "No,
víte, nečekali jsme, že budete ÚPLNĚ stejný jenom s dokonalým
zpracováním (to vám nikdo v žádném případě neupírá). Čekali jsme
něco nového (třeba to, co jste sliboval na počátku), čekali
jsme, že si s vaším příběhem někdo dá trochu více práce (zlý
nepřítel krycím jménem Quake chce zničit svět a vy mu máte
zabránit), čekali jsme alespoň NĚJAKÉ nové nápady, třeba trochu
originální zbraně, trochu originální mise, trochu originální
nepřátele. Z toho, co jsme nikdy neviděli máte jenom pitomou
nastřelovačku hřebíků a granátomet. Máte sice pěkně propracované
potvory, ale to je všechno. Na tohle jsme čekali? Co si vůbec
myslíte, že jste? Myslíte, že obyčejná střílečka s nulovým
nápadem dneska stačí? Podívejte se okolo sebe. Vždyť vy nejenom
že nejste lepší než D.Oom, ale zábavou se ani zdaleka
nevyrovnáte Vévodovi Nukem (3D), o Term Inatorovi nemluvím a co
teprve D. Arkforces Druhý. To jsou nápady, to je originalita, to
je něco nového. Co tady vlastně chcete?"
"Ale já jsem přece Kvejk," postavička na jevišti se začíná
ještě více zmenšovat a objevují se jí slzičky. "Já jsem temný a
ďábelský Kvejk!" Konferenciér toho začíná mít právě dost.
"Nesmysl, tohle platilo v D.Oomu. Dneska už pár ukřižovaných
mrtvolek nikoho nepoplaší. Ani tohle vám moc nejde. Víte, co
jste? Ne, nejste špatný chlapík, jste docela dobrá střílečka,
ale to je všechno. Nic nového, nic převratného a nic úžasného ve
vás není. Všechno je to jenom nafouknutá bublina a stín předků.
Je mi z vás špatně. Jste tak arogantní a tak namyšlený, že jste
se ani nenamáhal s něčím přijít. Myslíte, že si to můžete
dovolit, protože na vás každý dá, ale tady vám štěstí nepokvete.
Jděte odkud jste přišel!" Sál, rozladěný z celého vystoupení teď
vstává a odměňuje konferenciéra bouřlivým potleskem. Bravo.
Když všichni odešli, světla pohasla a na pódiu zůstává
opuštěná postavička. Oči už jí neplanou a zlato na oděvu už se
netřpytí. Pan Kvejk se nechápavě dívá na prázdné řady a pláče.
Vždyť já jsem přece Kvejk. Mě všichni musí zbožňovat, mě musí
milovat. Kvejk. Copak nejsem báječný? Copak to nikdo nevidí?
Kvejk. Copak mě nemá nikdo rád? Kvejk, kvejk, kvejk...
Jan Eisler
-----------------------------------
Plný název .................. Quake
Výrobce ................ iD Software
Distributor ............ iD Software
Počítač ........................ PC
Systém ..................... MS-DOS
Nosič ...................... CD-ROM
Hodnocení .................... 7/10
-----------------------------------
<< Zpět do textíků
|