Reportáž z maškarního plesu a.p.ŠPUNTANA
Rep. Dobrý večer,vážení posluchači,dovolte mi,abych se Vám ohlá-
sil z Kulturního domu akciového podniku ŠPUNTANA.Jsem rád,
že to tam znáte.Letos již po šestnácté špuntaři svérázným
způsobem oslavují své pracovní úspěchy,pořádají takový hezký
maškarní rej.A já bych vám rád v krátké rozhlasové reportáři
přiblížil tu neopakovatelnou atmosféru, která zde, v tomto
sále, panuje.Všechno je tu neuvěřitelně pestré a barevné.
Stovky různých masek defilují sálem. A všichni,jak už to tak
při karnevalu bývá zvykem,se mají rádi.Sněhurka tančí s Fan-
tomasem,David s Goliášem, Karkulka s myslivcem a babička
s vlkem.Slabě to tu připomíná karneval v Riu.Série jihoame-
rických rytmů právě vrcholí,všichni tančí v rytmu lambady.
Jednoho z temperamentních tanečníků,chlapce poměrně nevelké
postavy, který je snad převlečen za rogalo,jsem si pozval
k mikrofonu.
Dobrý večer,masko.Dovol mi několik otázek.Tak tedy nejprve:
Jak se jmenuješ,kolik je ti let a kde nám pracuješ ?
Mas. Já jmenuji se Surio Mario Martinez Juarez Ferdinando a jest
mi dvacet sedm rokůnyní,ale mohlo býti mně dvacet osm,ale
byl jsem rok nemocen,poněvadž kousla mne moucha tse-tse sem
do ucha (sahá si na nos) a já jsem zde jako většina špuntařů
proto v tomto sále,abych zde u vás načerpal zkušenosti,které
chci odvézti k nám na Honolulu,abysem tyto zkušenosti předal
ostatním Honolulanům a abysme pak na základě těchto našich
zkušeností mohli vyráběti korkové výrobky,které pak budeme
dovážeti k vám do Ťěžkoslovenska.
Rep. Máš tu nějakého koníčka,zálibu ?
Mas. Áno ano,jsem vedoucím kroužku "Urob si sama",kde jsou větši-
nou samá děvčata.
Rep. No to je opravdu pěkné.Řekni nám něco víc o kroužku,který
vedeš !
Mas. Každý týden pořádáme výlety do širokého dalekého překrásného
okolí Ústí naad Labem a Lovosic,kde mně moc líbí se,poně-
vadž ! U nás doma,na Honolulu,udělá sopka jednou za sto roků
bum bác a trošku šedivého čmoudíčku a pár jiskérek valé se z
vulkánu ven a my celá vesnička hned stehujeme se o několik
kilometrů dále.Ale zde u vás,v širokém překrásném okolí Ústí
nad Labem a Lovosic každý den jdou různobarevné čmoudíky,
jiskry,síra a různé svinstvíčko valí se na nás ze všech
stran a nykdo nykam nestehuje se.Červený bílý,to se mně moc
líbí !
Rep. Ty zřejmě nejsi zvyklý na naše subtropické podnebí.Jak sná-
šíš naši zdejší zimu ?
Mas. Byl jsem velmi mile překvapena,když jsem byl vybrán za své
pracovní úspěchy na zimní výběrovou rekreaci do...já se sty-
dím říci to slovo !
Rep. Jen nám ho pěkně řekni !
Mas. Do Krkonoš !
Rep. Na tom přece nic není.Proč ses to styděl říci ?
Mas. Poněvadž podle vaší spisovné češtiny by se správně mělo říci
se Říhonoše.
Rep. No,to je vlastně pravda.A jak se ti tam líbilo ?
Mas. Mně moc líbilo se v Krkonoších a ještě víc líbilo mně v Pod-
krkonoší.
Rep. A co se ti tam tak nejvíc líbilo ?
Mas. Kra-kro-krojovaná jídla.
Rep. Myslíš asi krajová jídla,ne ?
Mas. Ano ano,krojovaná jídla.
Rep. A která ti nejvíc chutnala ?
Mas. Kulajda a guláš z kůrovce.
Rep. Guláš z kůrovce ? Proč zrovna guláš z kůrovce ?
Mas. Poněvadž - mohl jsem si kdykoliv dojíti do lesa a dáti sám
sobě nášup.
Rep. A co sníh ?
Mas. Sníh jsem nejedl,ten byl na mě moc studený.
Rep. Ale ne,já myslím,jak na tebe působil.Jistě ses s ním setkal
vůbec poprvé.
Mas. Sníh zapůsobil na mě velmi kladně,velmi kladně.A proto jsem
si jej nasbíral do krabičky od šicího stroje trošku na pa-
mátku a poslal svému malému bratříčkovi a svým čtrnácti
sestřičkám jako dárek k narozeninám na Honolulu,aby oni tam
mohli koulovati se okolo sopky.
Rep. Věnuješ se tady u nás nějakému sportu ?
Mas. Ano ano,střelbě ze vzduchovky a pak jsem vášnivý cyklista
babetista.Ale protože já tuze malinký jsem,tak já musím míti
svou speciál helmu,kterou jsem si nechal poslat až z
Honolulu.
Rep. No to je opravdu zajímavé.A jaká je ta tvá helma ?
Mas. Moje speciál helma jest z půlky kokosového ořechu.
Rep. Jestlipak jako sportovec také dodržuješ životosprávu ?
Mas. Ne tak úplně...Kouřím.Proklatá vášeň a zhoubný návyk ještě z
opiových doupat na Honolulu. Nejraději kouřím cigarety
s filtrem,ale ne ty zahraniční,ty jsou na mě moc silné.Mně
chutnají ty slabší,ty naše - z Kutné hory,co mi připomínají
léčivé bylinky na Honolulu.
Rep. Ještě mi řekni,kde jsi se vlastně naučil mluvit tak pěkně
hezky česky ?
Mas. Tak pěkně hezky česky já naučil jsem se na kratkodobém jazy-
kovém kurzu češtiny v Košicich.
Rep. A kterou větu jsi uměl nejdřív ?
Mas. Čičičičičiči,ty cheska holka,maš čas ? Ukašu ti cestu
rajem.Mam bony...
Rep. Děkuji ti za hezký rozhovor,za milý a doufám,že i pro naše
posluchače poučný rozhovor,chlapče,a promiň,že tě neoslovuji
jménem,ale přiznám se,že jsem ho zapomněl.Jak že se to
vlastně jmenuješ ?
Mas. Já jmenuji se Surio Mario Martinez Juarez Ferdinando.
Rep. To si nemohu hned tak snadno zapamatovat.Musíme na to
jinak.Jak ti třeba říkávala maminka,když jsi byl malinký ?
Mas. Já,když jsem byl malinký a moja mamuša mě koupala ve
škebli,vždycky zpívala mně :
Jedna dvě...
Surio Mario Martinez Juarez Ferdinando jde
nese pytel s brouky...
Rep. No,pěkně ti to maminka zpívala,ale mně tím moc nepomohla.Tak
ještě jinak.Jak ti například říkají naše děvčata,a
vůbec,líbí se ti naše pěkná hezká česká a moravská děvčata ?
Mas. Ano ano,mně moc líbí se naše pěkná hezká česká a moravská
děvčata,hlavně ty vysoké blondýnky mně moc líbí se,mňam
mňam. Poněvadž - u nás doma,na Honolulu,jsem já nazýván ča-
hounem, poněvadž měřím sto a čtyřicet a dva a půl centi-
metru a jsem u nás v sopkové požární ochraně velitelem spe-
ciální jednotky pro boj ve vysoké trávě.Zde ale u vás jsem
velmi oblíbený a velmi vyhledávaný pro svou malou postavičku
k zulíbání.
Rep. Čím myslíš,že to je ?
Mas. Zřejmě mám své kouzlíčko.
Rep. No,hezky ses nám tu vychválil,ale jak ti tedy říkají naše
děvčata ?
Mas. Ty bejku...
<< Zpět do textíků
|