Můj životopis
Pocházím z velmi chudé proletářské rodiny. Oba mí rodiče
dosud a velmi těžce pracují; matka jako uklízečka (v TUZEXu)
a otec je řezník. Je vždy velice ochotný - vždy, když je potřeba
někoho zabít, vezme sekeru a jde bez odmlouvání.
Můj nejstarší bratr Václav je zaměstnán u benzínové pumpy,
kde (jak tvrdí) ho práce nebaví, ale když se ho ptám, proč to
tedy u všech všudy dělá, tak se jen směje. Další moji bratři
jsou dvojčata, Petr a Jidáš. Pravda, původně se sice Jidáš měl
jmenovat Pavel, ale tatínek se opil na řeznickém bále a pak se
vsadil. A tak tedy Petr otročí v Zelenině a Jidáš tak trochu
taxikaří na pravidelné lince letiště - hotel Fórum. Jen proto se
taky naučil trochu německy a dělit jedna ku dvaceti.
Snad proto, že tatínek nepravidelně platí příspěvky, nedos-
tali jsme dosud nikdy poukaz na rodinnou rekreaci ROH, třebaže
tatínek už několikrát žádal ze zdravotních důvodů Tatry, když
celý rok dýchá sádlo. Proto jezdíme na prázdniny pravidelně
k babičce Žofii do jižních Čech. Babička bydlí na samotě u lesa,
kde má malý záhumenek a malou skromnou chaloupku. Dříve to
bývalo letní sídlo Lobkoviců, ale tatínek, bratři a sestra do
toho časem vrazili pár šupů, aby se v tom dalo zase bydlet, když
se nám všem nyní tak rychle rozvíjí životní úroveň.
Hned za golfovým hřištěm,těsně vedle tenisových kurtů a přímo
u sauny máme malý bazének s mořskými vlnami. Za hezkého počasí
je někdy vidět maják na druhém břehu. Vždy po ránu se tam Jidáš
prohání na vodních lyžích. Člun řídí pan Marek, takto náš zahra-
dník, kuchař, trenér a masér, kterému je každá koruna dobrá,
protože má malý důchod, jelikož mu nezapočítali léta, která
prosloužil u Lobkoviců. V době honů, kdy si k nám do lesa jezdí
zastřílet valutoví přátelé sestry Věry, převléká se pan Marek za
bílého jelena; bílou kůži máme a parohy má pan Marek vlastní.
Několikrát se už také převlékl za zajíce, ale to nyní odmítá,
neboť loni v době odchytu byl lapen do sítě, bolestivě označ-
kován na jistém místě a šupem odeslán do Francie, kde byl vypuš-
těn v Bouloňském lesíku. Naštěstí neztratil duchapřítomnost,
vybral francouzského zajíce z jeho nory a přespal v ní, aby na
druhý den prodal svou kůži na bleším trhu, koupil si džíny
a vrátil se zpět do milované vlasti. Díky pochopení úřadů z toho
neměl ani nějaké zvláštní oplétačky, jen Myslivecký svaz v tom
neustále šťourá a pan Marek musí každý týden nosit hajnému
doklad od zvěrolékaře, že je člověk a ne zajíc.
Petr, co dělá v Zelenině, nutí každý rok chudáka babičku, aby
pěstovala rané brambory. Onehdy na jaře, když už šestá pětituna
opouštěla babiččinu zahrádku, se opíral o plot a radostně volal:
"Brambora k bramboře, Sierra na dvoře !" Avšak i mistr tesař se
prý někdy utne, a tak i on se snad poprvé v životě přepočítal
a musel se pro tento rok spokojit s obyčejným Favoritem.
Jidáš se na brambory dívá pohrdavě a raději pěstuje mák.
Zřejmě se už nemůže dočkat sklizně, protože makovice češe vždy
ještě celé zelené. Když jsem se ho ptal, proč tak činí, usmál se
a řekl : "Aby bylo všem lidem na celém světě dobře !" Z toho je
také jasně vidět, jaký on je to dobrák.
A nyní už k mému vzdělání. Základní školu jsem ukončil s dob-
rým prospěchem už v páté třídě, i když jsem se musel mnohdy učit
potají, neboť tatínek vzdělání nenávidí, tvrdí, že lidi mate
a jediná věda, kterou uznává, je jak useknout kus masa tak, aby
se zákazníkovi zdál větší. Také číst mi otec zakazoval. Sám
v životě přečetl jen Psohlavce a to ještě jenom do poloviny
a pak omdlel. Ovšem zajímavé je, že i když nečte, tak sám knihu
píše, a to odbornou. Má už třista stránek a říká, že je tak
zhruba v polovině. Kniha ta nese název CO VŠE SE DÁ PŘIDAT DO
MLETÉHO MASA. Nejvíce mne zaujaly kapitoly jako "Piliny", "Neje-
dovaté kovy", "Zatoulaný šroub", "Nač vyhazovat staré matrace",
"Psi a kočky z okolí", "Tvrdý chléb je pro prasata škoda"
a "Špetka masa pro chuť".
Volba povolání je pro každého mladého chlapce tak trochu kro-
kem do neznáma. Studovat mi naši nedovolí. Táta dokonce říká,že
studií se nenajím a že hodně filosofů už také umřelo hlady. To
ovšem nezná naše demokratické vymoženosti ! Bratr Jidáš zase
nemůže pochopit, jak můžu mít občanský průkaz a nemít ještě
vkladní knížku. Proto s většinou názorů naší rodiny nesouhlasím,
ale v čem dávám otci za pravdu je, že jediné, co má perspektivu,
je zemědělství, protože žrát se bude vždycky. Z těchto důvodů
také žádám o přijetí do vašeho JZD Slušovice.
Vánoční melancholik
Zastavil se u TUZEXu
rozhlédl se v ESU,
podíval se do portmonky
vzal provaz - šel k lesu.
Dilema průvodce ČEDOKu
Jsem průvodce,nechápu to,volám udiveně :
"Tam jedeme natřísknutý,zpátky je nás méně !"
Služební hlášení
Zhaslo světlo na schůzi,vše se do tmy propadlo,
než se znovu rozsvítilo,někdo ukrad kecadlo.
Národní filosof
Když dostanu seriály,pivíčko a hokej,
volám plný optimismu,že je všechno ou kej !
<< Zpět do textíků
|