Bylo, nebylo
V jednom ztracenem uzavrenem intervalu zil otec Sinus se
svymi dvema detmi, synem Tangens a dcerou Cotangens. Sinus
pracoval v lese, kam chodil kazdou periodu kacet polynomy.
Jedou sel dale do lesa a tak vzal deti s sebou. Kdyz prisli
na misto, kde chtel te periody otec kacet, rekl svym detem:
"Hezky si tu konvergujte a nezlobte. Vecer se pro vas
vratim." Potom odesel za praci. Deti si vesele konvergovaly
na derivaci, potom na hyperbolu a parabolu a tak podobne
temer pul periody. Pak dostala Cotangens napad, ze by si
mohli natrhat absolutni cleny malych polynomu. Kdyz mely
plne obory hodnot, sedly si deti na starou konstantu a
jedly. Potom si zase konvergovaly a tak porad dokola. Kdyz
se jiz perioda chylila ke konci, vsimla si Cotangens, ze
polynomy v okoli jsou mnohem vetsiho radu, nez byvaji v
okoli jejich intervalu. Straslive se lekla a rika:
"Bratricku, myslim, ze jsme zabloudili." Tangens se lekl
jeste vic, a protoze byl mladsi a bojacnejsi, dal se do
usedaveho place, az mu konstanty kanuly po konvexnich
castech grafu. Cotangens byla starsi a rozumnejsi a tak ji
ani tato slozita soustava nezaskocila a hned mela reseni, i
kdyz nejednoznacne urcene. "Vylez na tamten vysoky polynom,
rozhledni se po î-okoli, a uvidis-li nekde inflexi, posunes
tim smerem absolutni clen toho polynomu, abys smer
nezapomnel. Potom se dame tim smerem a nekam urcite dojdeme.
Tangens se z nalezeneho reseni zaradoval a hned udelal, co
mu Cotangens rekla. Vylezl na polynom, rozhledl se po
î-okoli, v dalce zahledl inflexi, utrhl absolutni clen
polynomu a posunul jej smerem k inflexi. Potom slezl a
vydal se se sestrou tim smerem. Byla jiz uplna tma, kdyz
deti dorazily na interval, ktery byl k jejich velkemu
prekvapeni slozeny ze samych chutnych nul. Rozhodly se, ze
se naji a potom se uvidi. Daly si nekolik nul a chtelo se
jim spat. "Myslim, ze ted uz stejne dal nemuzeme", rekla
Cotangens, "meli bychom se vyspat a rano uvidime." Obe deti
usnuly, jako kdyz je do vody hodi. Spali dlouho, protoze
netusily, ze na tomto intervalu je definovan strasliva
nula, ktera, co najde, to sebou vynasobi. Rano, kdyz se deti
probudily, chtely si vzit jeste par nul, kdyz tu zaslechly
nulu, jak se k nim se strasnym ramusem blizi. Deti zacaly
utikat, co jim extremy stacily. Nula je vsak stale dohanela.
Kdyz uz si myslely, ze je take musi vynasobit, kdyz tu nahle
se nula zastavila a nechala je byt. Deti se nechapave
otocily a pochopily. Jak utikaly, ani si nevsimly, ze se
vratily do sveho intervalu a nula tu nebyla definovana.
Chvilku sledovaly nulu, jak vzteky sama sebe nasobi sama
sebou a potom se radostne rozbehly za tatinkem. Kdyz
pribehly domu, Sinus je chytil do konkavy a vsichni byli
radi, ze to vsechno dobre dopadlo.
<< Zpět do textíků
|