>> Skok na menu >> Konec stránky
<< Zpět do textíků   Jméno:jason.txt
  Velikost:22 486 B

DLOUHÝ, ŠIROKÝ A KRÁTKOZRAKÝ Jasoň: Kde to jsem.Kam jsem seto zase dostal?Musim si trochu odpočinout.Jsem princ Jasoň.Zítra tomu bude rok co jsem opustil otcovský dům a od té doby jsem stále na cestě za princeznou Zlatovláskou.Kolikrát už padám únavou,ale stačí abych na ni jen pomyslel a nová síla mě postaví opět na nohy.Jak ta musí být krásná!Znám ji zatím jen z vyprávění a už hořím.Co teprve až ji spatřím.Jenom jednoho se bojím,aby nedojel dřív můj zlý bratr Drsoň.Ten se chce také ucházet o její ruku.Víte děti,kdyby jeho úmysly byly čisté jako mé,uhnul bych mu z cesty,ale tomu jde jen o bohatství.Jen aby princeznu neobloudil svým luzným zjevem.Jsme si totiž k nerozeznání podobni.Inu jak to u dvojčat bývá.Jen kdybych věděl,jak se dostanu z tohoto hustého lesa.Nikde ani človíčka.A přece!Tamhle někdo přichází.Kdo to asi je?V ruce hůl přes rameno uzlíček,záplatované,ale čisté šaty.Neni to pocestný?Je to pocestný!Hej hola,dobrý člověče,neboj se a pojď sem.Příteli,tebe mi posílá samo nebe.Mohl bys mi povědět,jak se dostanu do zámku,kde přebývá princezna Zlatovláska?Ale no tak,příteli,ostych stranou,nedbej na to,že jsem královského rodu a směle odpověz:kudy vede cesta k princezně Zlatovlásce,no pověz:kudy? tudy?.....Díky příteli.Jednou se ti královsky odměním.Dobrý kraj,dobří lidé.Bude to radost mít tako vé poddané.Ale teď rychle za princeznou Zlatovláskou. HUDBA Drsoň: Kde to sakra jsem?Kam jsem se to sakra zase dostal?Musím si sakra trochu odpočinout.Jsem princ Drsoň.Zítra tomu bude rok co jsem opustil otcovský sakra dům a od té doby jsem stále na cestě za princeznou Zlatovláskou.Kolikrát už padám únavou,ale stačí jen,abych jen pomyslel na to její bohatství a nová síla mě opět postaví na nohy.Jak ta musí být bohatá!Jenom jednoho se bojím,aby nedojel dřív můj bratr Jasoň.Musím si pospíšit.Jen kdybych věděl,jak se dostanu z tohoto hustého sakra lesa.Nikde ani človíčka.A přece!Tamhle někdo přichází.Kdo to asi je?V ruce hůl,přes rameno uzlíček,záplatované,ale čisté šaty.Pfuj tajbl.Není to pocestný?Je to pocestný!Hej hola,,člověče,neboj se a pojď blíž.Tebe mi posílá samo peklo.Neříkej,že nevíš,kde bydlí ta bohatá princezna! Co nesnáším je devotnost poddaných!Plazí se to před vámi div ne po kolenou.Chovej se sakra jako chlap!Postav se a řekni:kudy? tudy?No vidiš sakra.To jsem chtěl vědět.Jednou se ti královsky odměním.Zavřu tě až zčernáš! HUDBA Zámek Král: Je to neštěstí.Takové neštěstí. Zlata: Ale já stále věřím,že se někomu podaří onu hroznou kletbu zrušit.Aněco mi napovídá,že by to mohl být právě princ Jasoň. Král: Vidíš princ Jasoň.Slunce zapadá musím se podívat,jestli nejede. klapot Král: Jede! A na koni!A v brnění! klapot Právě přejel padací most. vrzání brány Teď mu otevřeli bránu. klapot A teď... pád brnění seskočil z koně rachot brnění už se svléká ____________ Jasoň: Buď zdráv králi.Můj královský otec tě co nejsrdečněji zdraví a na důkaz přátelství a úcty posílá ti zde královský dar.Kam jsem ho jenom dal? Král: Díky princi Jasoni.Vyřiď svému královskému otci....Co to je? Jasoň: To je pecka,králi. Král: Vyřiď svému královskému otci...Obyčejná pecka? Jasoň: To není obyčejná pecka.Podíváš-li se z blízka zjistíš,že je v ní vyřezán celý náš zámek. Král: No jo,mě se hned zdála ňáká prožraná.Vyřiď svému královskému otci....teď mi to sakra někam upadlo.Kam se to jen mohlo...mám ji!...a né,to je nějaké svinstvo.No nic,oni až budou zametat,tak se to najde.Vyřiď svému královskému otci můj nejvřelejší dík.A nyní pověz,princi,co tě k nám přiváďí. Zlata: Mám tu zůstat tatínku? Král: Zůstaň. Jasoň: Přišel jsem se ucházet o ruku nejjasnější princezny Zlatovlásky. Král: Inu,milý synu,já protiž tomuto spojení ničeho nenamítám,ale neukvapuj se!Pohovoř si nejdříve s princeznou a pak mi povíš,jak si se rozhodl.odejde ze scény Zlata: Překvapuje mě,že vás neodpuzuje můj zevnějšek princi. Jasoň: Ech,sjezdil jsem světa kraj a hned tak něčeho se neleknu. Zlata: A nevadí vám,že mám vousy? Jasoň: Ech,to já jsem se na cestě k vám setkal s všelijakou cháskou.Tuhle jsem dokonce spal v hospodě s jedním a ten měl ve vousech,nelžu vám,i blechy! Zlata: Ale já mám vousy čisté denně si je myji. Jasoň: U nás na hradě se také myjeme. Zlata: Takže princi,abychom si to ujasnili.Mé vousy vám v zásadě nevadí. Jasoň: Ne,vůbec ne. Zlata: Ach,princi,já mám takovou radost! Král: Děti zlaté.Vydím,že jste v sobě našli zalíbení. Zlata: Tatínku,vousy mu nevadí. Král: To rád slyším.Opravdu je tomu tak princi? Jasoň: Pročpak by mi měly vadit.Můj královský otec je má také a mnohem delší. Král: Copak u otce se to snese. Zlata: Horší je to u nevěsty. Král: Hlavně,že se máte rádi.Tak už ho pust dítě,ať si ho neumačkáš. Zlata: Asvadbu vystrojíme hned zítra. Král: Jak si přejete děti. Jasoň: Vaše královská výsosti a nebylo by vhodné,abych pohovořil také s princeznou? Král: Vy jste spolu nehovořili? Zlata: Hovořili. Jasoň: Nehovořili. Král: Tak co jste tu u všech všudy celou tu dobu dělali? Zlata: My jsme tu u všech všudy hovořili. Král: No tak Jasoň: Ale ano já jsem tady s panem bratrem hovořil. Král: On při jel bratr?A kde je?Rudolfe?Rudolfe? Zlata: Tak rudolf přijel,bratříček můj zlatej.Už se nám hosté sjíždějí. Král: Tak vy jste mluvil s Rudolfem?Co říkal? Jasoň: Ptal se mě jestli mi nevadí jeho vousy. Král: On si nechal narůst vousy,pacholek jeden.A že nic nenapsal.A sluší mu to? Jasoň: (pohled na Zlatu)Tak ano vypadá v nich opravdu mužně. Král: Rudolf je tady.No ještě pošlem pro Karla a můžou se péci koláče. Jasoň: Vaše královská výsosti,možná,že vám připadám,že stále otravuji,ale přece jenom by sem rád hovořil nejdříve s princeznou. Král: Tak znova.Vy jste spolu nehovořili? ZLATA: Hovořili. JASOŇ: Nehovořili. KRÁL: Postav se sem a ty sem.A teď jí to řekni přímo do očí.Já jsem s tebou Zlatovlásko nehovořil.Jen jí to řekni. JASOŇ: Komu? KRÁL: No princezně Zlatovlásce. JASOŇ: Myslel jsem,že jsi Rudolf. KRÁL: Ale Rudolf to je její bratr,to je ten jak vám přijel na svatbu.Sám jsto říkal,ještě sis pochvaloval,že mu sluší ty vousy,jak si nechal narůst.Bože to je práce provdat dceru! JASOŇ: Vpřípaďě,že tento pán je princezna Zlata,pak myslím,že Rudolf nepřijel. KRÁL: No to je škoda,ale nevadí.Se svatbou na něj čekat nebudeme. JASOŇ: Vyprávěli mi,že má zlaté vlasy. KRÁL: Měla chlapče,měla. JASOŇ: Útlý pas a malou nožku. ZLATA: Teď mám třiačtyřicítku. JASOŇ: Okrouhlý bok a ňadra dmoucí. KRÁL: Baba,postihla nás krutá rána chlapče.Zlý obr Koloděj to způsobil,přišel,že chce Zlatu za ženu.Já mu povídám:Koloději,ne že bych nepřál Zlatě urostlého ženicha,ale co je moc,to je moc.Víš jak on je urostlý?Takhle pocaď. JASOŇ: To není tak hrozné. KRÁL: Má ponožky. JASOŇ: a nedalo by se to zakletí zrušit? KRÁL: No kvůli tomu jseš přece tady ne? JASOŇ: Aha KRÁL: No původně jsem si řekl,že dám Zlatu tomu,kdo ji ze zakletí vysvobodí,ale pak jsem si zase řekl,jestli by nebylo lepší to jako otočit víš,že by sis jí nejdříve jako vzal a pak jí teprve vysvobodil.Co říkáš? JASOŇ: To je zajímavá myšlenka. KRÁL: Že? JASOŇ: Ale já bych to první řešení tak úplně neodmítal,víte že by se jako nejdříve zrušilo to zakletí a potom by teprve byla svatba.To by myslím bylo lepší. KRÁL: No jo ,ale ve dvou by se vám to líp táhlo na obra.On Zlatovláska se umí pěkně mečem ohánět. JASOŇ: Já bych přece jen zůstal u toho prvního řešení.Nejdřív osvobodit a pak oženit. KRÁL: No jak si přeješ princi. JASOŇ: Díky milý králi,ještě jedna věc mi však leží na srdci.Mám bratra Drsoně a ten se chce také ucházet o Tvou ruku princezno. ZLATA: Ano?A jak vypadá? JASOŇ: Jsme si k nerozeznání podobni,jsme totiž jednovaječná dvojčata. ZLATA: Kdopak to k nám přijíždí? JASOŇ: neni to Drsoň?Je to Drsoň.Přátelé nerad bych se s ním tady setkal,půjdu se raději umýt a převléknout ZLATA: Zde je tvá komnata princi.Jsou si opravdu k nerozeznáni podobni,kdybych nevěděla,že princ Jasoň je ve své komnatě,myslela bych si,že je to on. DRSOŇ: Buď zdráv králi,jsem princ Drsoň.Můj otec ti zde posílá dar,někde jsem ho tu sakra měl.No nebudem se stím zdržovat.Přišel jsem se ucházet o ruku princezny Zlaty,kde jí máš? KRÁL: Stojí před tebou. DRSOŇ: Tak co princezno,kdy bude svatba? ZLATA: A nevadí vám,že mám vousy? DRSOŇ: Kolik dostane věnem? KRÁL; Půl království,lovecký zámeček a dvoje povlečení. DRSOŇ: Jenom? KRÁL: No dobrá tak troje povlečení. DRSOŇ: V tom případě mi vousy nevadí. KRÁL: Děti zlaté,podejte si ruce. ZLATA: Ale tatínku,slíbili jsme přeci Princi Jasoňoviže mě dostane ten,kdo mě vysvobodí. DRSOŇ: Cože můj bratr už zde? ZLATA: Ano,váš ctěný jednovaječný bratr tu byl první a chce mě vysvobodit. KRÁL: Ale s Drsoňem by to bylo hned a bez vysvobozování. ZLATA: Ale tatínku,když já bych zase chtěla mít zlaté vlasy,útlý pas,malou nožku a ňadra dmoucí. KRÁL: No dobře,tak moje královské slovo:Zlatu dostane ten,kdo jí vysvobodí,zde je princi tvá komnata.Dobře si odpočiň a zítra brzy ráno vyrazíme na obra Koloděje.Pojď dítě. __________________________ DRSOŇ: Myslel sis,že mi vypálíš rybník co?-Neví co by na to odpověděl.No necháme mu chvíli na rozmyšlenou.Však on se ozve. JASOŇ: Říkals něco bratře? DRSOŇ: Je to dost,že si se ozval.S tím obrem Kolodějem si nás dostal do pěkné šlamastiky. JASOŇ: Jak myslíš. DRSOŇ: Mohli jsme mít půl království bez práce a teď abychom se párali s nějakým sakra obrem. JASOŇ: Nemusíš když nechceš.Osvobodím si Zlatu sám. DRSOŇ: Jen abys přitom nepřišel o krk. JASOŇ: Pro Zlatu to rád udělám. DRSOŇ: Víš co, rozdělíme si práci:ty ji osvobodíš a já si ji vezmu.To jsem zvědav co na to řekne. JASOŇ: Cože? DRSOŇ: Říkal jsem,že si rozdělíme práci:ty jí osvobodíš a já si ji vezmu,sakra. JASOŇ: To tak,já se tady budu namáhat,lítat jako blázen a ty přijdeš k hotovému. DRSOŇ: Cože?Ale vlastně ano .Rozuměl jsem.Bratříček není tak hloupý,jak jsem si myslel,ale však já se mu dostanu na kobylku:budu všechno z povzdálí sledovat a v pravou chvíli se do věci vložím. v lese KRÁTKOZRAKÝ: Milé děti,myslím že mě všechny dobře znáte.Viď Jirko,žes mě hned poznal,i ty Alenko ve třetí řadě,i ty Pepičko tam vzadu,vždyť jsem váš starý dobrý známý Dlouhý,Široký a Bystrozraký.Pravda chybí vám asi moji dva společníci Dlouhý a Široký,říkáte si jistě:kdepak asi jsou ,kampak se ti čerchmanti schovali.Neschovali se děti-umřeli.A tak jsem tu zbyl jen já Bystrozraký.Jistě si vzpomínáte jaké cenné služby jsme poskytovali královským jinochům.Jen tak namátkou:rychlá doprava na velké vzdálenosti,vysoušení moří,propalování skal,hlídání osob v uzavřených místnostech atd. atd.Co jsem však mohl nabídnout urozeným mládencům,když mě mí dva společníci opustili.Málo.Jenom svůj bystrý zrak.A tak jsem se začal učit cizím jazykům.A výsledek se brzy dostavil-zkazil jsem si oči.Ano děti,správně bych takovou živnost měl přejmenovatna Dlouhý,Široký a Krátkozraký,ale kdo by o takovou službu stál.Leč tiše,někdo přichází.Koho to vidí mé bystré oči,není to kralevic na bujném oři?Je to kralevic na bujném oři.Buď zdráv kralevici,máš pěkného koně. JASOŇ: Pověz příteli,kdo jsi a odkud přicházíš. KRÁT: Ó pane mohls klidně zůstat v sedle;jsem Bystrozraký.Široko daleko nenajdeš lepšího průvodce,prošel jsem půl světa,vím si se vším rady a hovořím plyně stotřiceti jazyky. JASOŇ: Nechtěl bys ke mě do služby? KRÁT: Rád pane. JASOŇ: nuže ujednáno.Leč dosti otálení,vzhůru na obra Koloděje,veď nás příteli. KRÁT: Rovnou na obra? JASON: Jistě,jaképak okolky. KRÁT: Vidím,že jste mě potkali v pravý čas.Rovnou na obra,to by jste tomu dali,nejdřív přece musíme jít k dědovi Vševědovi. JASOŇ: Ale proč,u všech všudy,copak nikdo jinýneví,kde sídlí obr Koloděj? KRÁT: O to nejde,ale vždycky ,když vedu nějakou výpravu,první naše cesta míří k dědovi Vševědovi,kdyby se dozvěděl,že jsme šli na obra bez jeho rady,nikdy by nám to neodpustil.A kdo si znepřátelí D.V. s tím je konec. JASOŇ: No ale vzhůru na cestu,nějak se tam už dostanem KRÁT: Zadržte ještě,důležité upozornění.běda kdo promluví obyčejnou řečí,s ním je možno hovořit jen ve verších,kdo toto umění neovládá,ať raději mlčí.Děd není v jádru zlý,ale dovede také ukázat zuby. ----------- v jeskyni D.V.: Ano,já jem s obrem hovořil,On tu byl.Tady seděl,jak sedíš ty,ty,ty a ty.Tady všude seděl.Já jsem mu to samozřejmě vytkl,já jsem mu to řekl přímo:podívej se Koloději,já to všechno vím,ale prosím tě nedupej.Si snad králík Koloději?Takhle jsem se ho přímo zeptal.jsi snad králík a on odpověděl,že ne. KRÁT: Seděl jsem onehdy na stráni a zaslechl jsem to dupání. Volal jsem na něj:Obře, dědovi vševědovi to nedělá dobře. Ale on dupat nepřestal, dupal,dupal stále dál. Pořád.....Neřád! D.V.: Jiná věc by byla,kdyby on nevěděl,že není králík.Prosím ,nevíš to,dupej si,ale on to ví. KRÁT: Děde vševěde,princ Jasoň se hlásí,chce se na něco zeptat asi. JASOŇ: Před tvou moudrostí děde všechno bledne,chtěl jsem se jenom zeptat,jestli je lepší jít na obra ve dne nebo v noci...... v noci nebo ve dne. KRÁT: Musíte si všechno pořádně rozmyslet: Před tvou moudrostí se vše v prach řítí, princ chce vědět,jestli se neocitne v ř...síti zlého obra, to je myslím otázka dobrá, a zda tedy lépe není , místo ve dne jít až po setmění. D.V.: A nejhorší ze všeho jsou trpaslíci,ty potvory vám vlezou všude a strašně rychle se množí Já je chytám. ZLATA: Co s nimi potom děláte , když je takhle chytáte? D.V.: Většinou je zahazuju,ale mám švagra a ten si je nechává na chov.Má na ně takové klícky,udělal jim tam různé žebříčky a kolečka a oni na tom dovádějí,roztomilé je to a zpívají taky. KRÁL: Tak dost,podivejte se já mám zakletou dceru. KRÁT: Tohle chcete rýmovat? KRÁL: Já jsem zapoměl. D.V.: Cos to říkal? KRÁL: Říkal jsem ,že mám zakletou dceru. D.V.: No a dál. KRÁL: Honem pomozte nějak. KRÁT: Dceru-to je taky slovo,co s tím. JASOŇ: Já bych věděl.. KRÁT: Ale já taky,to nemůžeme použít D.V.: Já čekám. KRÁT: Jistě je spousta dalších rýmů,to se vždycky člověk na něco upne. KRÁL: Už to mám byla krásná v každém směru a teď je bledá jako smrt. KRÁT: A jsme zase tam,kde jsme byli.Smrt no ,říkám vám:nepouštějte se samostatně do větších projevů,člověk se chce vyhnout určitým slovům,to je na hovno takováhle práce. ZLATA: Jsem bledá jako smrt a vychrtlá jak chrt, obr je silný,ale má jistě slabé místo, kdybychom v tomhle měli jisto, princ Jasoň by na něj vyjel s koněm, bodl by ho a bylo by po něm. Když se nám tohle podaří , půjdeme spolu k oltáři. Budu mít zase zlatý vlas,maličkou nožku,útlý pas okrouhlý bok a ňadra dmoucí,dědečku ty náš vševědoucí. D.V.: Já jsem měl taky zlaté vlasy,takže vím,co to je když o ně člověk příjde.Mě je vyrvala matka,teě už žádné nemám a je pokoj.Ovšem dobrovolně vám ho nedá,s tím nepočítejte.Já ho znám ,on tu byltady všude seděl,nedá.Bez něho bude slaboučký jako malé dítě. KRÁT: Sláva,sláva,sláva, děd nám rady dává, jen kdybych mohl prokouknout, co tomu obrovi vyfouknout. D.V.: Byl tu jeden a ten mu ho chtěl taky sundat a tak já mu povídám:zkus ho namidlit,on pak jde líp dolů.A tak on přišel k obrovi s kbelíkem a rozdělává si mydlinky a jak se tak v tom kbelíku ráchál,tak ho Koloděj zašláp. ZLATA: Namydlit,sundat,to bude prsten. KRÁT: No ,teď to pěkně dokončete-prsten. ZLATA: Vzrušením se mi dme prs ten. D.V.: Jen ho tak lehce podrážkou přimáčk a bylo poněm. ZLATA: Chudáček. KRÁT: plaváček. D.V.: Byl to dobrý člověk,říkal Koloděj,zvlášť prsíčka si pochvaloval. JASOŇ: On žere lidi......že se nestydí. D.V.: Koloděj má lidi rád. ZLATA: Jasoni mám otebe strach,ach. D.V.: Třikrát se jí musíš tím prstenem dotknout: dotkneš li se jí poprvé-přestane být mužem, " podruhé-promění se v ženu, " potřetí-vrátí se její bývalá krása. v lese ------zvuk žaludku obra OBR: Hergot já bych jed ,ta bába s roštím byla tvrá jako houžev,už to jíst nebudu,nedělá mi to dobře a svědí mě hlava,zajdu si asi k Balatonu,pěkně si ji vydrbu,mám to samej kamzík. ZLATA: Tatínku huuu. KRÁL: tady. OBR: A hele jde mi sem ňáký jídlo. ZLATA: Kde je Jasoň? JASOŇ: Už jdu. KRÁT: Přátelé sem ke mě,musíme se držet po hromadě,protože na obra můžeme narazit každou chvíli. JASOŇ: Co to vůbec je tohle? KRÁL: To nevim,nějjaký ranec,tady je to svázané. JASOŇ: Co tam je? KRÁL: To nevim,ale strašně to páchne. KRÁT: Co říkáte děti,obr že je tady?Prý je tady někde obr,musíme se rozhlédnout.Ale děti,ne prosím vás všechny najednou,to je potom zmatek a já ničemu nerozumím.Pěkně jedno po druhém.Tak třeba ty,jak se jmenuješ?Jižíček.On ještě nemá zuby,on už nemá zuby. KRÁL: Smutné. KRÁT: Tak copak si nám chtěl říct.Jo tobě se to nelíbí,ty chceš domu.Ono se mu to nelíbí,to už vydrž už brzo bude konec. OBR: Hej vy tam dole KRÁL: Pane bože obr. OBR: A hele nevěsta,tak sis to rpzmyslels? ZLATA: Nic jsem si nerozmyslela,tady je můj nastávající a bude se s tebou bít,ty stvůro-vlastně nestvůro. KRÁT: Né tak zhurta třeba se s ním dá mluvit po dobrém. OBR: Seřaďte se,bude oběd. KRÁT: No vidíte,chce nás dokonce pohostit. KRÁL: Čím to budeme jíst?Má tu někdo příbor? OBR: Sůl-nemá někdo z vás u sebe sůl? KRÁT: Mám celý pytlík. OBR: Tak se vzájemně osolte. JASOŇ: Tak takovýhle oběd zamýšlíš,ale to ses přepočítal.Kryj se srabe! ZLATA: Tatínku nemohu se na to dívat. KRÁT: Ani nemusíte princezno,tomu,kdo nesnese pohled na ten lítý boj poslouží můj bystrý zrak.Tak princ Jasoň se obrovi směle postavil.Obr se naklání,naklání se níž a níž a hledá prince Jasoňě v porostu a princ Jasoň se snaží obra vylákat a zatím Koloděje jen tak oťukává mečem a jak vidím bude obtížné soupeře od sebe rozlišit,protože mají oba bílé kabáty.A teď se princ jasoň zachytil obrova prstu a už ho mydlí,ale nejde to přátelé nejde to,prst je samá pěna,ale prsten né a né dolů a tak princ Jasoň zaútočil na obrovo citlivé místo-na brňavku.Tak je to správné,to byl úder přátelé a ještě jeden,tak se nám to líbí,tak se na obra musí,ano a teď obr umdlévá a teď se dokonce obr Koloděj s hanbou,ano s hanbou plazí z bojiště a není to obr je to princ Jasoň. JASOŇ: Myslím,že má dost-tuhý kořínek a víte co udělal,kyž zjistil,že mu jdu po prstenu?Zabalil ho do kapesníku a strčil si ho do kapsy.Kdepak silou tu nic nezmůžeme. KRÁT: Kdepak já to říkám od začátku,musíme na něj lstí. KRÁL: Ale jak? JASOŇ: Nějak šikovně ho přinutit,aby ten kapesník vyndal. KRÁT: Seno přátelé,alespoň tři fůry sena,senná rýma udělá svý. ZLATA: Nebo ho rozplakat,vždyť i takový obr musí mít srdce. JASOŇ: Jak chcete takového netvora rozplakat? KRÁL: Když je tak hrr do ženění ,zkusme to s ním přes ženský ne? KRÁT: Výborně,už dlouho jsem neslyšel tak výborný nápad. KRÁL: Ten člověk semi začíná líbit. KRÁT: Obře Koloději máme pro tebe nevěstu,je to krásná obryně. OBR: Jak se jmenuje? JASOŇ: Jmenuje se maruška. KRÁL: To se nehodí pro obryni. ZLATA: Stáňa,to je pěkné jméno. KRÁT: Je to obryně Stáňa,umí výborně vařit,dělala by ti obrovské knedlíky. JASOŇ: A španělské ptáky. KRÁT: U ní bys měl domov jako klícku -u ní bys měl domov jako klec. OBR: A ona mě chce? KRÁT: Chce tě Koloději,měli byste spolu malé obříky. OBR: To by se mi líbilo.Proč za mnou Stáňa nepříjde? KRÁT: Štítí se tě,protože žereš lidi! KRÁL: A nemeješ si nohy. KRÁT: Ano přátelé už posmrkává. JASOŇ: Zůstaneš sám Koloději a nikdo ti nezatlačí víka. ZLATA: Pláče,Koloděj pláče. JASOŇ: A vztahuje kapesník.Mám ho je vyhráno! OBR: Já slábnu,bože já slábnu,jsem slabý jako dítě.Sbohem Stáňo. pád obra JASOŇ: A nyní ti zlatovlásko vrátím tvoji dívčí podobu. KRÁL: Počkej s tím princi Jasoňi na zámek,ženská by nás cestou jen zdržovala.A nyní za mnou na zámek. na zámku KRÁL: berte si co hrdlo ráčí. JASOŇ: Já bych si s dovolením vzal KRÁT: Já bych si s dovolením také vzal ZLATA: Já bych si s dovolením také vzala KRŽL: a nyní ti Zlatovlásko princ Jasoň vrátí tvou podobu.Jdi a převlékni se do svých svatebních šatů. svěrák ZLATA: Tak co mi říkáte? KRÁL: No dceruško k tvé bývalé kráse chybí jen krůček. JASOŇ: Nechybí krůček jeden pane králi,ale tři. KRÁL: Nuže princi Jasoňi,učiň je. JASOŇ: Dotýkám se tě poprvé,abys přestala být mužem,(knír) " podruhé,abyses stala ženou,(paruka) " potřetí,aby se ti vrátila tvá dívčí krása.(prsa) KRÁL: Nuže si spokojen Jasoni? JASOŇ: Je opravdu krásná,já bych si jí s dovolením vzal. KRÁL: Děti zlaté,tady je vaše svatební komnata a chůva vám dala do nohou,jak je u nás zvykem,teplou žehličku a vás ostatní zvu do svých vinných sklepů. DRSOŇ: Sakra kde jsou? KRÁT: Mladí v ložnici ,staří ve sklepě. DRSOŇ: A sakra,tak to jdu s křížkem po funuse. KRÁT: S křížkem po svatbě princi. DRSOŇ: Myslel jsem,že budu všechno jen z povzdálí sledovat a v pravou chvíli se do věci vložím a teď mi nezbývá ,než abych všechno jen z povzdálí sledoval......A víte že to taky není špatný? KRÁT: A tak nám ta pohádka pěkně končí.Pana krále a děda vševěda hřeje ohnivé víno,prince s princeznou jejich žhavá žehlička a ty Jiříčku jseš jistě rád ,že už můžeš jít domu,viď?A já děti půjdu zase dál tím širým světem.Snad se zas najde někdo,kdo bude potřebovat mé služby.Koho to vidí mé bystré oči,není to kralevic na bujném oři?Je to kralevic na bujném koni.Buď zdráv kralevici,máš pěkného koně.

<< Zpět do textíků



Stránka využívá CSS MiK's Site: Vše o VŠE(m) << Předchozí stránka
> Začátek stránky <
Počet přístupů na tuto stránku: 678 668
Počet přístupu na stránky celkem: 8 687 936
Poslední aktualizace stránky: 27.11.2016, v 18:39
Statistika | Struktura webu
MiK's Site © 2016 Michal Kec (MiK)
web@kecnet.cz