>> Skok na menu >> Konec stránky
<< Zpět do textíků   Jméno:souprava.txt
  Velikost:5 332 B

VLAKOVÁ SOUPRAVA PRO TŘETÍ TISÍCILETÍ Rep. Vážení přátelé,hlásím se vám z nádražní restaurace třetí ce- nové skupiny ve Frýdku Místku,kde právě probíhá celosvětové sympozium s názvem VLAKOVÁ SOUPRAVA PRO TŘETÍ TISÍCILETÍ.Frýdek-Místek dnes opravdu prožívá svůj velký den - jeho nádraží bylo v Ženevě vylosováno jako dějiště této významné události.Všude plno květin,depo září čistotou, lavičky jsou čerstvě natřeny,na neónovém nápisu svítí FRÝDEK a do zítřka prý bude svítit i MÍSTEK. Někteří obyvatelé města,kteřé se vraceli domů,tu ani nevystoupili a jeli dál,protože svou stanici prostě nepoznali.Náčelník stanice pan Zbyšek Jaguda nám s hrdostí sdělil,že všechny vlaky,které dnes měly přijet,většinou také skutečně přijely a některé dokonce přijely téměř včas.Škoda jen,že se nepo- dařilo včas dokončit rekonstrukci druhé koleje a vlaky staví v polích.Ale díky nevšednímu pochopení obětavých pracovníků místného JZD Záře,které pohotově přistavilo valníky a trak- tory,nemusí zahraniční účastníci šlapat do kongresové sto- doly pěšky.Jednoho z nich,který je členem delegace japons- kých železničářů až z Tokia,jsem si pozval k mikrofonu a po- žádal ho o rozhovor.Ne,nebojte se,já neumím japonsky,ale dozvěděl jsem se,že pan Jokabuši Kawasaky studoval u nás v Ostravě školu železniční a dopravní.Tak tedy: Jak vzpomí- náte na svá školní léta strávená u nás,pane Kawasaky ? Kaw. Já su Kawasaki ! S kratkym měkkym. - Systém vašich železnic mi učaroval,ale během studia jsem ho nepochopil.Proto jsem zustal u vas v Československu na praxi.Vyfasoval jsem červenu čepicu,píšťalku a robil jsem mašinfíru na trati Frýdek Místek - Moravská Třebova.A někdy,pokud bylo zrovna dost uhla,jsme dojeli aj dalej. Rep. Pane Kawasaki,vy prý jste si u nás dokonce našel i nevěstu ? Kaw. Ano,v Kurvine I. Rep. A kde přímo jste se s vaší paní seznámili ? Kaw. No tak moja Marcela prodávala v bufetovém stanku na nádraží, který stojí šikmo v rohu,takže jsem ji měl neustale na očích. Potom jsem ju vylákal do ubytovně,že jí ukážu svoju sbírku kalkulaček no a na svatého Jokabuši byly zásnuby. Rep. A svatba byla v Československu nebo u vás ? Kaw. Na potvoru u nás v Japonsku. Rep. Proč na potvoru ? Byly snad nějaké problémy ? Kaw. Problémy byly,a velké,bo moja Marcela má osm sester a pět nevlastních bratrů a každé z děcek má jiného tatu.Nemohli jsme se vejít do letadla.Marcela plakala,bo se do speciálu nevešla maringotka a lochneska. Rep. Nyní žijete v Tokiu ? Kaw. Ne,v Tokiu nežijeme,žijeme přímo pod Fudžijamu.Tchyňa Jaruna jest velmi spokojena,bo jí Fudžijama připomíná vysoké pece v Kurviné I. Rep. A co děti,děti máte ? Kaw. Ano,děti máme,dva malé Japonce.Jožina a Laďu. Rep. A chlapci jsou po vás nebo po manželce ? Kaw. Napůl.Jedno oko šikmé,druhé po Marcele.Též šikmé. Rep. A kde pracujete ? Kaw. Celá naša familia robíme na vlakové soupravě Hikari na trati šinkanzenu Ósaka-Tokio.Já robím jako mašinfíra a Marcela s chlapcami ovládli bufetový vagón.Postupně vytlačili japons- kou národní kuchyni.Prodávají kratke ostravské klobasy za dlouhé japonské peníze.A v současné době zavedli novinku - cigánské kuře na pražcích. Rep. Takže si nežijete špatně ? Kaw. To v žádném případku.A životní standard naší famílie se zvýší ještě tím,bo Marcela vymyslela vybírat v podmořském tunelu mezi ostrovy Honšú a Kjúšú podmořskou přirážku,takže Japoncam se rozšířily panenky do českých parametru. Rep. Čím se zabýváte po práci ve volném čase,pane Kawasaki,vy a celá vaše rodina ? Kaw. Synci Jožin a Laďa jsu tací vyžratí,že se věnují japonskému národnímu sportu sumo.Moja Marcela se přihlásila do kursů na gejšu.Má ohromné výsledky,ohromné výsledky.Japonský učitel tvrdí,že to není samo sebou,že moja Marcela už to někdy musela robiť.Tchyňu Jarunu,která neustále do všeho klape zobákem,jsme přihlásili,aby byla aspoň chvílu z domu,do le- teckého kroužku kamikadze.A já osobně vedu jazykový kroužek češtiny v Tokiu.Rabota ta mě velmi baví,bo su tam sam a mam klid. Rep. No,vraťme se zase k vaší profesi,pane Kawasaki.Japonské železnice se prý vyznačují naprostou přesností.Je to tak ? Kaw. Bylo temu tak ! Naše familie udělala v japonské dopravě ur- čitú revoluciu.To,že jsem studoval v Československu,se pros- tě nedá jen tak zapomenout.Když jsem poprvé přijel s vlakovú soupravú Hikari o tři hodiny pozdě,bo Marcele zvlhly pražce a kuřata sa nemohla dogrilovať,šéf vlakového dispe- čingu pan Jókó Suzuki,který uznává jedině naprostú přesnost, mi vynadal do bezvědomí. Když se probral k životu, chtěl spáchat harakiri.Vzal jsem mu samurajský meč z ruky a řekl jsem mu :"Kurňa pane Suzuki,šak jsme lidi, nejsme žadne stroje !" Často večer vzpomínáme s Marcelou na zlatý Frýdek Místek,kde hodina sem,hodina tam a nic se neděje.

<< Zpět do textíků



Stránka využívá CSS MiK's Site: Vše o VŠE(m) << Předchozí stránka
> Začátek stránky <
Počet přístupů na tuto stránku: 675 214
Počet přístupu na stránky celkem: 8 668 405
Poslední aktualizace stránky: 27.11.2016, v 18:39
Statistika | Struktura webu
MiK's Site © 2016 Michal Kec (MiK)
web@kecnet.cz