>> Skok na menu >> Konec stránky
<< Zpět do textíků   Jméno:stryptyz.txt
  Velikost:10 316 B

Jak mě vzal bratr na striptýz Jsou věci, které naší krásné vlasti chybí : moře, palmy, ledovce, kaučuk, zdravá konkurence a striptýz. Co se mě týče, ten mi chybí nejvíce. Krásu ženského těla obdivuji od té doby, co jsem na Žlutých lázních vypadlým sukem v dámské kabině zahlédl to,, co sám na svém těle nemám. Řeknu vám na rovinu, že od té doby se mi po tom stýská. Mojí manželce to bohužel také chybí, protože jsem se z vypočítavosti oženil pro peníze. Vzal jsem si dceru kulaka a vyženil stádo krav, které později stejně dobrovolně přešlo do JZD. Kdybych byl skromnější a oženil se z lásky, mohl jsem doma mít alespoň kozy... A taky králíky a slepice. Takhle nemám nic. Vítám proto každou příležitost, kdy se mohu pokochat, byť jen pohledem, tajuplnou a podmanivou oblostí dámských tvarů. Proto jsem si také na černém trhu od jednoho známého zvrhlíka v důchodu Milouše Růžka za přijatelný peníz opatřil starší ročníky dnes už dobře zavedeného speciálního časopisu pro pány PLAYBOY. Nad barevnými fotografiemi urostlých krasavic ze zámoří, které se naštěstí před příchodem fotografa nestačily obléci, jsem strávil mnoho rozkošných chvil. Ještě teď, když si na to vzpomenu, mě bolí ruka...od obracení stránek. Jak se říká, s jídlem roste chuť. Po čase mi při meditacích nad Playboyem začalo vadit, že chytře narostlé slečny v časopise se nepohybují. Zkusil jsem je sice vystřihovat a na stole do nich píchat párátkem, ale k životu je to neprobudilo. Palčivá muka touhy jsem nedovedl více snášet. Střídavě jsem byl u papírových kamarádek a střídavě pod ledovou sprchou. Dokonce jsem zašel tak daleko, že jsem ve vývojové prodejně Jitexu Písek zakoupil manželce dráždivé černé prádélko. Byla to však marná investice. Nejprve tuto "rajchhambárnu", jak moje Marcela tyto slušivé černé atlasové trenýrky s příslušenstvím nazvala, odmítla obléci, a když konečně po litru ovocného vermouthu s železitou příchutí přivolila a do soupravy vklouzla, vypadala jako kominík na dovolené, který se bojí výšek. Po tomto erotickém fiasku jsem se zašel poradit se svým starším bratrem Evžou, jak dál. Evžovi totiž věřím, protože v naší společnosti vlastní pílí dosáhl mimořádného postavení jako celosezónní měnič peněz. Někteří spoluobčané v místě bydliště mu zřejmě jeho úspěchy závidějí, protože nedávno mu kdosi hřebíkem do stříbrné metalízy jeho nového Forda hřebíkem vyryl větu : Veksláku,čtveráku,na náměstí Mieru,zničíme ti sierru ! Evžen, velkorysý jako vždy, se tomu jen usmál a sám hřebíkem na kufr sierry dopsal : Můžeš kreslit,můžeš psát,jen anténu netrhat ! Pak mi po straně řekl : "Až bude sierra popsaná úplně, tak ji daruji naší domovní důvěrnici,ta má moc ráda nástěnky !" Kdepak, mýho bráchu jen tak z klidu nikdo nevyvede. Jeho heslem totiž je: "Marka má kursů několik, ale nervy máme jenom jedny !" Evžena jsem zastihl v hotelu Intercontinental, zrovna když několika občanům SRN pomáhal k českým penězům. Když mě zahlédl, zvolal : "Ahoj chudobo, v čem je problém ?" Vysvětlil jsem Evženovi, o co mám v současné době největší zájem a hladově jsem se zadíval na krasavici, která zvysoka dosedla na barovou stoličku vedle nás. "Něco takovýhleho !" zašeptal jsem bratrovi do ucha. "Na tu hned radši zapomeň, na tu máš moc malou peněženku," mávl rukou Evžen, "ty potřebuješ hlavně lázně !" "Jaký ?" zeptal jsem se nechápavě. O lázních totiž vím své. "Paříž.Speciálně kolonádu Pigalle, penzión Moulin Rouge." "Moulin Rouge ?" zapochyboval jsem. "Jistě. Líbilo se tam Lautrecovi, tak nevím, proč by se tam nemělo líbit tobě ?" "Ale jak se tam dostanu ?" pronesl jsem nešťastně, vzpomínaje na dosud nezahojenou díru v peněžence, která tam zbyla po transakci se zvrhlým důchodcem Růžkem. "To už nech na mě. Právě máme s naší Geldwechselschulle v Če- doku pod palcem zájezd `Záhadný úsměv Mony Lisy`. Pojedeš prostě s námi !" "Ale já nemám peníze, já jsem vykrvácel v Jitexu za černý prádlo." "Však já ti to cvaknu, chudobo, rodina si má přece pomáhat !" ÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ A tak jsem se ocitl s bratrem a jeho kamarády v Paříži. Hned první den nás vedoucí zájezdu tlačil do Louvru k Moně Lise, ale Evžen mu to vysvětil : "Máme jinej pornogram, soudruhu ! Holek, který se blbě smě- jou, je i v Praze víc než dost, ale sexy show program v Praze není. Jdeme na striptýz. Už kvůli mýmu bráchovi, ještě nikdy v životě to neviděl a je z toho magor. Něco jako vy !" Čedokář uraženě odešel. Evžen vyndal jako každý správný Čech v zahraničí ze své zubní pasty 500 franků a vyrazili jsme na Pigalle. Mnohoslibný nápis ÚÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄż Sexy love show Bonbonničre ŔÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄŮ nás zastavil. "To je ono, tady si vykouříme dýmku míru !" rozhodl brácha, a když zjistil výši vstupného, zeptal se lámanou francouzštinou urostlého mládence s přeraženým nosem v kostkovaném saku u vcho- du, zda nemůžeme jako kolektiv dostat slevu. "Se mnou můžeš mluvit česky, frajere, já dělal vyhazovače v Bibitě," řekla vazba nesmlouvavě. "Takovýhle grify s kolekti- vem a rozpisem na limonády na mě nezkoušej. To znám. Tady nejsme žádnej okresní dům, tady jsme slušnej bordel a na faktury neje- dem." Po této informaci se naše valutové přísliby přestěhovaly do pokladny sexy show. Vešli jsme dovnitř. V podniku bylo kupodivu ještě prázdno, nepočítám-li dva vetché důchodce s námořnickými triedry, kteří se v první řadě třásli vzrušením a věkem. Sedli jsme si vedle nich a čekali,co se bude dít. Po orchestrální skladbě, kterou obstarala kapela ve složení harmonikář a bubeník, se na jevišti objevila první krasavice, zmalovaná jako selská truhla a přibližně stejně zachovalá. Žádný zajíc to teda nebyl ! Už na první pohled bylo znát, že tachometr má už delší dobu přetočený. Naštěstí brzy odešla a na scénu vtančily tři další hvězdy, které ovšem už také dlouho nebyly v pubertě. Jeden z důchodců sklonil dalekohled a odplivl si. Německy neumím, ale slovu "čůza" jsem porozuměl docela dobře. "Pánové, tak vo ty bych si nevopřel ani kolo," zhodnotil krasavice řidič našeho autobusu, Jaroslav Mičica. "Ta blondýna pamatuje Šemíka, když byl ještě hříbě, ta druhá, co má nohy jak formy na blesky, navštívila Hradčany, ovšem když byly ještě dřevěný. A ta třetí, co je svlečená jen proto, že na sebe nic nevobleče, chodila patrně s Bismarckem na měšťanku. Zato bych dal krk." Zvedl se a znechuceně opustil bar Bonbonničre. "Za ty prachy jsem mohl mít prima sexy důtky na ženu," posteskl si ještě u vchodu. "No nic, seřežu ji rukou !" My ostatní jsme vytrvali až do konce, protože nám bylo líto dát tolik peněz za tak málo zábavy, a pak, byli jsme zvědavi, jestli druhá půlka představení bude stejně slabá jako ta první. Byla. "Tak co, chudobo," zeptal se mě Evžen, když jsme vyšli ven. Pokrčil jsem rameny. "Já vím, byla to bída, ale my ti teď spravíme chuť !" Zamířili jsme do uličky lásky. Byl jsem jako v Jiříkově vidění : Takhle upravené výlohy nemají ani v obchodním domě Máj před Mezinárodním dnem žen. Mohl jsem si oči vykoukat. Ve snaze být slečnám co nejblíž, otloukl jsem si brzy celou hlavu o sklo. "Koupíme bráchovi nějakou levnou buchtu, nebo rozbije výlohu a přijde nás to mnohem dráž," rozhodl Evžen. Geldwechselschulle mezi sebou vybrala 300 franků a já se po chvilce ocitl s exoticky vyhlížející slečnou v dobře vytopeném pokojíku. Asi po hodině jsem se vrátil ke kamarádům, kteří na mě čekali v bistru naproti. "Tak co, jaký to bylo ?" ptali se jeden přes druhého. "Nebylo nic," vrátil jsem na stolek 300 franků, "ale bezvadně jsme si pokecali. Byla to moje spolužačka z jedenáctiletky z Libně." "A co dělá tady ?" "Tady je na brigádě. Říkala, že nejlepší je vydělávat na Západě a utrácet doma."

<< Zpět do textíků



Stránka využívá CSS MiK's Site: Vše o VŠE(m) << Předchozí stránka
> Začátek stránky <
Počet přístupů na tuto stránku: 675 213
Počet přístupu na stránky celkem: 8 668 404
Poslední aktualizace stránky: 27.11.2016, v 18:39
Statistika | Struktura webu
MiK's Site © 2016 Michal Kec (MiK)
web@kecnet.cz